Benátky a pokakaná plena

Po cestě zpátky z Rimini (článek zde), jsme měli naplánováno navštívit i Benátky. To jsme si přece nemohli nechat ujít.

Potíž byla v tom, že zatímco sem do Itálie jsme cestovali v noci, do Benátek jsme chtěli přes den. Přece jenom, s tolika dětma… Takže z Rimini se nám nepovedlo vyrazit dřív, než v deset dopoledne a to už bylo pěkných 30 stupňů Celsia.


benátky, Benátky a pokakaná plena, Travel Mama

Ta cesta byla tak úmorná, že na to radši ani nevzpomínám. Slavné Benátky nás uvítaly po poledni, vzduch byl tak horký, že se až chvěl. Zcela zničení a zpocení jsme zakotvili na jakémsi malém parkovišti kousek od města.

Když jsme vypadli z auta, první, co jsme museli udělat, bylo dát si čisté a suché oblečení. Spakovali jsme si baťůžky (a plenky pro nejmenšího) a vyrazili chytnout nějakou loďku, co by nás konečně odvezla do snad nejznámějšího města na světě.

La Dolce Vita Venezia

Nebyl to žádný problém, jakési vodní autobusy razí z okraje města přímo do centra, jsou otevřené, takže vás ovane příjemný mořský vánek. Konečně úleva a také vzrušení, co nás čeká!

Vystoupili jsme na nábřeží a nastudovali jsme si plán pěší procházky městem. Ne, že by se to dalo s dětma snadno zvládnout, ale dokážete projít centrem a užít si ty nejslavnější památky.


Co byste si neměli nechat ujít v Benátkách

  • Dóžův palác
  • Náměstí Sv. Marka
  • Bazilika Sv. Marka
  • Ponte Rialto
  • Canal Grande
  • Burano
  • Most vzdechů
  • Santa Maria della Salute
benátky, Benátky a pokakaná plena, Travel Mama

Mimochodem, uličky v Benátkách jsou VELICE úzké a NESMÍRNĚ přecpané turisty ze všech koutů světa. Průvodci doporučují cestovat do Benátek v zimě (ne v době konání karnevalu), ale co dělat, když prázdniny jsou v létě?

Každopádně, připravte se na totálně přecpané uličky, smrad, vedro a nekřesťanské ceny. Stojí vám to za to? Určitě ano…

Uhlídat všechny děti byla docela potíž, takže ten nejmenší (tehdy mu nebyly ani dva roky), skončil na krku tátovi a takto cestoval celou dobu.

Vedro bylo k zalknutí. Teploty téměř čtyřicet, všude milion lidí a nesmírný smrad. To mě překvapovalo ze všeho nejvíc. Všude se válely odpadky, většina budov, které jsme potkali, bylo zchátralých a neudržovaných. Smrad z kanálů vás prostě omráčil, nedalo se tomu uniknout.

Přesto si Benátky zachovávají takovou zvláštní atmosféru, jelikož jste neustále obklopeni mořem a historií. Pluje tam milion loděk všech velikostí a tvarů, a když spatříte první typickou gondolu… tak se málem rozpláčete štěstím.

Gondoly a Eura

Samozřejmě, že nás napadlo nějakou tu gondolu najmout a pořídit si pár kýčových obrázků. Člověk míní, gondoliér mění… Za půlhodinovou projížďku si účtují bratru rovných 200 EUR. No, prostě v životě holt nemůžete mít všechno…

Ale i když máte hluboko do kapsy (nebo jenom napnutý rozpočet), tak si můžete Benátky užít. Už samotná procházka městem stojí za to, potkáte nespočet stánků, kde prodávají ty typické nádherné karnevalové masky. Můžete ochutnat snad milion druhů zmrzliny. Najíst se na předzahrádce nějaké dobré restaurace. Pozorovat cvrkot, počítat hejna holubů, nakoupit suvenýry a fotit, fotit, fotit..

Nechtěli jsme se zdržet celý den, protože jsme ještě cestovali zpátky do Čech. Takže ta procházka trvala 3 hoďky, samozřejmě i s krátkými přestávkami. Malý seděl celou dobu tátovi na ramenou a nesmírně si to užíval. A protože všechno kolem docela smrdělo, manžel netušil, že je jeho synátor celou cestou pokakaný a má úplně plnou plenu. Takže celou dobu ji měl za krkem, nádherné Benátky…

Vedro nás nezabije, vedro nás posílí

Mimochodem, pokud vás napadlo, proč jsme si neskočili zaplavat do prvního kanálu, tak to má 2 podstatné háčky. Za prvé, je to ZAKÁZANÉ! Za druhé, ta voda je fakt špinavá a páchnoucí. Hloubka kanálů dosahuje od 1,5 do 3 m, takže teoreticky by se tam koupat dalo. Prakticky nikoliv. Pokud si chcete v Benátkách užít pláž, tak jedna tu je, jmenuje se Lido a dá se tam krásně pobýt.

Bylo šíleně teplo, takže manžel byl zpocený až do morku kostí, pot se z něj lil jako vodopád. Když jsme jednou zastavili na červenou na přechodu, stálo u nás auto, které řídil nějaký dělník, dle oblečení zcela připraven na šichtu.

Jakmile ten dobrák spatřil mého manžela, okamžitě otevřel okýnko, popadl flašku vody, kterou tam měl pro sebe nachystanou a nacpal ji mému manželovi přímo do ruky. Asi jsme vypadali, že snad umíráme. Nebo možná byla cítit ta pokakaná plena, každopádně to bylo milé gesto.

Na Náměstí sv. Marka jsme se na chvilku zastavili a já si odvážně objednala kolu – 2 decka za rovných 10 EUR. Holt, Benátky jsou Benátky…

Radši jsme si rychle našli pěknou restauraci i s předzahrádkou mimo hlavního ruchu a dali jsme si tam oběd, ten už nestál jako měsíční plat, ale i tak to bylo o dost víc, než co vysolíte v Čechách.

Další fakt, který mě šokoval, že v té restauraci měli jenom turecké záchody. Pro mladší ročníky, které nechápou o co jde: to je plochá záchodová mísa přímo v zemi, nad kterou se jaksi musíte postavit a trefit se.

Dosud jsem nepochopila, proč to tak je. Ta restaurace byla na velmi slušné úrovni, hezky zařízená, s krásným interiérem, skvělým jídlem… Nedalo se jí nic vytknout. Pokud jste nezabloudili na záchod.

Každopádně jsme objevili tu pokakanou plenu a hned jsme napravili škodu. Po obědě jsme se vypravili pěšky zase zpátky, malý opět na ramenou svého tatínka, takže za celý den neudělal prakticky ani krok. O to víc jsme se nasmáli, když jsme ho konečně položili na zem, tak začal předvádět, jak je strašně unavený a bolej ho nožičky.

Nakonec tento výlet děti zhodnotily jako úmorný a únavný, přesto krásný a nezapomenutelný. A to vám přece jde…

Benátky v číslech:

  • je zde asi stovka kanálů a 400 mostů
  • 15 000 domů stojí na dubových kůlech zaražených do mořského dna
  • hlavní dopravní tepnou je Canal Grande, 4 km dlouhý, 70 m široký a prochází středem města
  • nejstarší most je Ponte di Rialto

benátky, Benátky a pokakaná plena, Travel Mama